Služby

 Kraniosakrální terapie:

Kraniosakrální terapie se věnuje nejen propojením vztahu mezi lebkou (craniem) a kostí křížovou (sacrem), ale také vnímáním tělních tekutin biodynamickou potencí a nahlíží na zdraví novým, holistickým přístupem.
Základem této terapie je připuštění toho, že v našem těle je stále přítomno zdraví, ke kterému se obracíme, podporujeme ho k regeneraci a obnovení přirozeného procesu léčení. Tato metoda slouží k propojení těla, mysli a duše, a tím dochází k obnovení zdraví tím nejpřirozenějším a nejdokonalejším způsobem.
Během samotného procesu terapie klient leží oblečen na lůžku. Použitím jemných dotyků na těle klienta naslouchám systému a podporuji léčivé procesy, které v těle neustále probíhají.


Cranio Sacrální biodynamika :Biodynamický přístup

Biodynamický přístup neboli kraniosakrální biodynamika se přirozeně vyvinula z kraniosakrální osteopatie a Upledgerovské kraniosakrální terapie a nyní existuje souběžně s těmito metodami a přístupy. Kraniosakrální biodynamika pracuje oproti biomechanice i s jemnějšími fyziologickými projevy jako je proudění potence v těle, emocionální, duševní a duchovní rovina. K tělu klienta se přistupuje tzv. aferentním způsobem, kdy terapeut pouze naslouchá a vytváří prostředí, ve kterém se obtíže na fyziologické úrovni samy vyjasní a organismus klienta je sám zpracuje pro něj nejvýhodnějším způsobem. Biodynamika se zaměřuje na zdraví nikoli na jednotlivé patologie. Tento přístup využívá přirozené moudrosti našeho organismu. Uvolňování napětí probíhá ve více vrstvách a v celém psychofyzickém systému klienta a často se podaří zpracovat skutečné příčiny obtíží a nikoli pouze jejich projevy na povrchu.

 

 

Bowenova masáž působí na myofasciální úrovni a vyznačuje se svoji šetrností a jemností. Bowenova technika působí na centrální nervovou soustavu přes prováděné pohyby a relaxační prostoje.

Pomocí přesně definovaných bodů a působení na ně "bowenovym pohybem" dochází k nastartování samoléčebného procesu. Bowenova technika je šetrná napomáhá při mnoha stavech od bolestech hlavy až po bolesti zad. Bowenova tlaková masáž byla vyvinuta Tomem Bowenem, který touto technikou pomohl přes 10 000 klientů. Pokud vám jsou blízké šetrné a jemné techniky, je Bowenova masáž - technika - metoda určena právě pro vás. 
 

 

  • Kraniosakrální terapie je vhodná pro všechny věkové kategorie, a pomáhá léčit například tyto potíže:

    • chronické bolesti hlavy, migrénu
    • bolesti zad a šíje
    • chronickou únavu a pocity vyčerpání
    • deprese
    • emocionální problémy
    • posttraumatické stavy
    • stavy po těžkém porodu
    •   menstruační problémy
    • hyperaktivitu u dětí
    • poruchy spánku
    • autismus
    • astma
    • bolesti hlavy, zad, páteře, výhřezy plotének, posuny obratlů, migrény
    • cerebrální paralýza
    • downův syndrom
    • deprese
    • DMO – dětská mozková obrna
    • enuréza – noční pomočování
    • epilepsie
    • motání hlavy – závratě
    • ochrnutí obličeje
    • cukání v obličeji
    • herpes – pásový opar
    • hypertenze – vysoký krevní tlak
    • nespavost
    • sinusitis – zánět vedlejších nosních dutin
    • skolióza
    • neuralgie trigeminu – trojklanného nervu
    • patologické změny páteře
    • zápal mozkových blan
    • záněty středouší

  • historie

    Dr. Andrew Taylor Still (1828-1917)

    Osteopatie je založena na filozofii, že všechny tělesné systémy jsou propojené a závislé jeden na druhém aby tak manifestovaly zdraví. Dr. Still věřil, že tím, že opraví problémy v tělesné struktuře pomocí manipulativní léčby, se schopnosti těla fungovat a léčit se výrazně zvyšují. Propagoval také myšlenku preventivní medicíny a schvaloval filosofii, že lékaři by se měli spíše zaměřit na léčbu pacienta jako celku, než jen na jeho nemoc. Na základě této filozofie, dr. Still otevřel první školu Osteopatické medicíny v Kirksville, Missouri v roce 1892.

     

    Dr. William Garner Sutherland (1873 – 1954)

    Kraniosakrální práci s tělem vyvinul na počátku 20. století americký osteopat Dr. Sutherland, žák zakladatele osteopatie dr. Stilla, na základě svých experimentů a zkušeností. Vytvořil model a teorii o tom, jak centrální systém mezi craniem (lebkou) a sacrem (kostí křížovou) a jejich pohyb v tekutinách ovlivňuje lidskou bytost. Zjistil, že lebeční kosti ve skutečnosti nejsou srostlé, ale že se pohybují a že tento pohyb indikuje respirační (dechový) systém a označil ho jako primární respiraci. Pracoval s lebkou a jednotlivými pohybujícími se lebečními kostmi, s membránami a také s prouděním mozkomíšního moku. Později obrátil svoji pozornost k síle, která je toho všeho původem, která pohybuje potencí (bioenergií), tekutinami, tkáněmi a kostmi. Stanovil, že tyto pohyby jsou způsobeny pohybem základní životní síly, kterou nazval Dech života a považoval je za projev základních samoléčivých a samoregulačních sil v těle. Dr. Sutherland založil v roce 1953 neziskovou organizaci The Sutherland Cranial Teaching Foundation. V roce 1939 publikoval dílo, které seznamuje profesionálně s kraniálním konceptem The Cranial Bowl.

    Dr. Rollin E. Becker (1910-1996)

    Dr. Rollin E. Becker byl 17 let prezidentem americké The Sutherland Cranial Teaching Foundation (SCTF) a měl důležitý vliv na učení o kraniu ve Velké Británii v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století.  Jeho otec, dr. Arthura Becker byl jedním z oblíbených studentů dr. Stilla na americké škole osteopatie v Kirksville. Rollin Becker začal osteopatickou praxi v Michiganu, než se přesunul do Dallasu v roce 1949. Setkal s dr. Sutherlandem v roce 1944 a stal se významným vyučujícím členem fakulty. Po smrti dr. Sutherlanda v roce 1954, hrál dr. Becker klíčovou roli v udržování jeho práce při životě. Stal se velkým inspirátorem učitelů a studentů osteopatie.
     
    Rollin Becker, muž s velkou pokorou, zdůrazňoval důležitost přístupu naslouchání během ošetření a přikládal velkou hodnotu rozpoznávání a využívání samoléčivých mechanismů v těle. Používal výrazy jako vnitřní lékař a tichý partner, aby sdělil tento jednoduchý, ale velmi praktický a důležitý filozofický koncept.

    Dr. John E. Upledger

    Zájem o kraniosakrální systém vznikl u Dr. John Upledgera, jak sám popisuje, díky náhodě. Během operace v roce 1971, kdy v průběhu chirurgického zákroku asistoval neurochirurgovi, měl držet nehybně durální membránu dvěma kleštěmi. To se mu však nepodařilo. Navíc si všiml, že pohyb durální membrány je rytmický s frekvencí asi osmkrát za minutu a že tento pohyb není závislý na srdečním ani dechovém rytmu pacienta. Ze zvědavosti začal pátrat v literatuře a zjistil, že před ním se touto problematikou zabývali William G. Sutherland a Frederick Becker.

    Objev primární respirace byl pro Dr. John E. Upledgera impulsem k průkopnické práci, jejíž výsledky byly později známé jako kraniosakrální terapie. Za vývoj tohoto terapeutického přístupu a za prokázané klinické aplikace této terapie získal Dr. Upledger uznání v časopisu TIME jako jeden z tzv. „Next Wave of Innovators". Od roku 1975 do 1983, Dr. Upledger byl profesorem biomechaniky na College of Osteopathic Medicine Michiganské státní univerzity. Vedl zde tým anatomů, fyziologů, biofyziků a bioinženýrů, jenž publikoval výsledky klinického výzkumu, které později tvořily základ pro kraniosakrální terapii tak, jak ji známe dnes. V roce 1985, po deseti letech výzkumu, Dr. Upledger založil Upledger Institute International s cílem učit lidi na celém světě efektivní metodu kraniosakrální terapie. Dnes je ústav jedním z nejlepších školicích míst na světě a má více než 90.000 absolventů. Ve stejném roce Dr. Upledger také založil Upledger Clinic s cílem poskytovat léčbu pro jednotlivce, kteří trpí bolestí a dysfunkcí a s cílem pokračovat v průkopnickém výzkumu v klinických podmínkách.